cesta bez návratu - 13. kapitola

11. února 2014 v 19:21 | JaeRa |  cesta bez návratu



Vylezu ze sprchy a zadívám se do zrcadla. Oči mám rudé od pláče. Bože, budu vůbec někdy schopná zapomenout na tu bolest? Budu moct na tebe někdy vzpomínat jen s úsměvem? Bez slz?
Najednou uslyším zvonek. "Už jdu!" zavolám, opláchnu si tvář ledovou vodou a jdu otevřít.
"Tae?" divím se. "Co ty tady?" "Já nevím, měl jsem takové divné tušení, že ti něco je!" řekne a zarazí se.
"Ty jsi plakala?" vykulí oči a hrne se ke mně.
Pokouším se zavrtět záporně hlavou. "JaeRo, nelži. Není to poprvé, co tě takhle vidím! Co se děje?" naléhá a já se znovu rozpláču.
Obejme mě a já začnu vyprávět pravý důvod, proč vlastně jsem v Koreji.
Ten den se také dozvím já o smrti jeho rodičů.

O dvě hodiny později:
Obědváme s Tae Kimchi a Bulgogi, když se ozve zvonek u dveří. "Jdu otevřít!" houkne Tae a hrne se ke dveřím.
"Ahoj bráško," slyším Lulí a je mi jasný, že nepřišla jen na obyčejnou návštěvu. Musím se sama pro sebe usmát. "Ahojky" nahrne se do dveří. Juknu na ní a s plnou pusou zahuhlám pozdrav, div mi nezaskočí.
Za ní si všimnu Elis. Culí se jak karbanátek. "Tak co se tu vykrmujete? Jdeme! Čekají nás Juniorkové!" šklebí se Luella a popadne mě za ruku.
"Počkej, já jsem ještě nedojedla!" zakňučím a hltavě se koukám na svůj talíř, ale už mám smůlu!
"Hehe" šklebí se mi Elis. Hodím na ní smrtelný škleb a hmátnu alespoň po kabelce.
"Vy jste teda kamarádi. Teď vám umřu hlady, abyste věděli!" zasměji se.

Maskérna:
"Tak kde se flákají?" přešlapuje Elis před dveřmi a občas z nich vykoukne.
Při jednom takovém pokusu o vyklonění ze dveří, se najednou překlopí na nos a zakousne se do podlahy.
"Chutná?" zeptám se rejpavě.
"Ty vole, budeš se divit, ale nechutná!" zaprská. "Leze to do zubu!"
Neudržím se a začnu se smát.
Najednou se z chodby ozve šum a několik hlasů. "Jsou tady!" houknu a znervózním. Vzpomenu si, co se včera stalo mezi mnou a Eunhyukem.
Co když se bude chovat jako by nic? Co když mi včera lhal? Dveře se rozlétnou a objeví se Donghae.
"Tě hoj" zahuhlá.
"Jo... taky ti ho tam!" odpovím mu. Podívá se na mě a usměje se. "Co že to??" "No nic, zdravím, nee? Nečum a hoď tlamu do sedačky. Nemám na tebe celý den!"zasměji se a Hae se mnou.
V tu chvíli se přihrne Heechul, Shindong a Wookie. "Ahoj!" pozdraví a ani se nepodívají, jestli tu vůbec někdo je.
"Ahojda krásko!" zavolá Wookie. "Ahoj, miminko moje" usměji se na něj. Obejme mě. Jak já toho kluka žeru.
"Zdravím" dorazí Sungmin a hrne se ke mně.
"Hej noona, chceš masáž?" zeptá se a chce se za mě postavit, když ztuhne.
"Hele, návštěva" řekne zvědavě. Konečně se zarazí i ostatní kluci a podívají se na ty tři uzlíky nervů v rohu místnosti.
"Kdo jste?" přistoupí k ní Chulie.
V tu chvíli dorazí i ostatní kluci a zkoumavě se postaví k Chuliemu.
"Já jsem Luella" podá Chulovi ruku a mrkne na něj.
"Whaw... kočanda" mrkne na mě Chul a já se musím usmát.
"To jsou moji přátelé" řeknu pyšně a postupně je všechny představím.
"Ahoj, já jsem Siwon" řekne Wonnie, když přistoupí k Elis.
"A... Ahoj... Já... já... já jsem... ehééé" a hodí placáka na zem.
"Co jsem provedl?" zeptá se Won smutně a rozhlédne se. "Asi se jí líbíš" odpovím a jdu se věnovat Donghaeho tváři. Wonnie se sehne a vezme Elis do náruče. Dojde ke gauči a opatrně jí položí.
"Vážně se jí líbím?"
"Jasně" odpovím. "Fajn, ona mě taky" uculí se a dál si jí prohlíží.

"Hej Chule, pusť konečně Luliinu ruku, než jí ukroutíš a hoď sem svůj líný zadek" houknu a Chul na mě vrhne vražedný pohled. "Nebojím" řeknu mu.
Pak se podívá zpět na Lulí, zazubí se na ní, div se mu zuby nezkroutí, něco zařehtá a sedne si na židli.
Tae sedí mezi Dongiem, Kyu a Sungiem a něco jim vypráví. Najednou si uvědomím, že mi tu někdo chybí.
"Kde je Hyuk?" zeptám se naoko ledabyle. Kyu se chystá něco říct, ale naštěstí ho zpražím pohledem.
"Hyuk za chvilku dorazí. Musel ještě něco probrat s choreografem" řekne Hae. To mě uklidní.
Když už mám hotového Haeho, Chula, Wookieho a Minnieho, objeví se ve dveřích.
Tváří se naštvaně. Pak se na mě podívá a jeho pohled zjihne. Přistoupí ke mně s úsměvem. "Ahoj lásko" pozdraví měkce a vlepí mi polibek na tvář.
"Ohooooo" začnou se kluci nakrucovat a vzájemně se ošmatlávat.
"Máme tu lááááásku!" utahují si z nás. "Držte huby, nebo si z vašich zubů udělám korálky" zahrozí jim Hyukie.
Postaví se do středu místnosti a zvolá:
"Přede všemi prohlašuji, že JaeRu miluji. A jestli má někdo něco proti, upravím mu fasádu!" řekne a obejme mě.
Přitisknu si ho k sobě jako tu nejdražší věc na světě.

HEECHUL POV:
Kdopak je ta kočička vedle JaeRy?
Či či číííí... pomyslím si. Líbí se mi, doufám, že jí ještě uvidím. Bych jí mohl někam pozvat... Hm? Přemýšlím.
To není vůbec špatný nápad, mnu si ruce nad svou inteligencí a začnu pomalu spřádat plány.
He he he... Mám radost!
"Co se tlemíš jako bys měl vraženýho něco v prdeli?" zeptá se mě Won.
"Ále... přemýšlím!"
"To umíš, jo? A máš čím? A nebolí tě to?" utahuje si ze mě.
"Hovado nekulturní!" Postavím se před něj a pohrozím mu pěstí před nosem, když mě to tele hryzne.
"Tak nad čím přemýšlíš?" zeptá se, když se mi podaří vylovit svou nebohou tlapku z jeho krku!
"Myslím na tu tmavovlásku... Hm... Luella?" nejsem si jist jejím jménem, sakra! Siwon se začne culit. "Jo? To mě se líbila ta druhá - Elis! Má krásné oči!"
"Ty jsi je stihl postřehnout, jo? Vždyť se složila jak šraňky, jen co se na tebe podívala."
"No jo... důkaz, že mě miluje!" rozplývá se zasněně.
"Mám nápad. Kdo si první namluví dívku, vyhraje!" navrhnu
"A co ten, co prohraje?" zeptá se zvědavě. Zamyslím se. "Mám to. Ten, co prohraje, bude tomu druhému dělat sluhu po dobu jednoho měsíce!"
Siwon pozvedne jedno obočí. "OK. Souhlasím!" a podáme si ruku na zpečetění úmluvy. Já tě dostanu Luello, usměji se pro sebe.
KONEC HEECHUL POV

ELIS POV:
"Ten je krásnej!" řeknu.
"To už jsi říkala celkem šestnáctkrát!" zavrčí Luel.
"Tak ho někam pozvi" navrhne mi JaeRa.
"To nemůžu, určitě by mě odmítl" řeknu zklamaně.
"Tae a co ty? Žádný se ti nelíbil?" zažertuji na něho.
"Nech toho" plácne mě po rameni a nahodí přitom 'přihřátý' ton. "Jsi blbá!"
Nakonec všichni probereme všechny členy SuJu až se Tae zarazí na Hyukovi. "Jak dlouho jste spolu?" zeptá se a všichni se na mě s očekáváním dívají.
Chvíli přemýšlím, ale nakonec jim všechno odvyprávím od začátku.
"Tak to on tě tenkrát políbil?" vyhrkne Eli. "To vědět, tak bych v té nemocnici ještě chvíli počkala!" dodá a já se musím smát.

Je večer. Jsem opět sama. Dívám se z okna a nemohu se zbavit dojmu, že jsem nakonec udělala dobře, když jsem se sem přestěhovala.
Zavřu okno a chystám se do postele, když mě najednou popadne šílená bolest na hrudi.
Chytnu se na ní rukama a snažím se chytit znovu dech. Co to sakra je? Ptám se sama sebe, když si uvědomím, jak velmi špatně se mi dýchá.
Dobelhám se ke stolku a popadnu mobil.
"Ano?" ozve se na druhé straně. "Tae!" zaskuhrám do telefonu.
"Co se děje? Je ti něco?" vyplaší se Tae. "Hned jsem tam!"
"Nemůžu dýchat" vyhrknu a skácím se k zemi.
Hyukie... Miluji tě! Vytane mi na mysli poslední myšlenka, než ztratím vědomí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 17. června 2014 v 23:12 | Reagovat

Doufám že to nebude nic vážneho.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie