cesta bez návratu - 22. kapitola

11. února 2014 v 19:30 | JaeRa |  cesta bez návratu



JAERA:
Protáhnu se a otevřu oči.
Myslím, že jsem měla ten nejkrásnější sen, jaký může být... Hyukie mě v něm požádal o ruku a já řekla ano!
Usměji se pro sebe a stočíms e na bok, kde spinká to nejsladší stvoření, jaké může existovat... můj Hyukie! Přitulím se k němu a políbím ho na ouško. Zavrtí se a otevře oči. Úsměv, který mi věnuje, je ten nejkrásnější!
"Dobré ráno lásko" zašeptám.
"Dobré..." odpoví a přitiskne si mě k sobě.
Položím mu na tvář ruku, abych ho mohla pohladit, když náhle něco upoutá moji pozornost!

Prsten?
… Cože? Tak... Tak on to nebyl sen? Podivím se.
"Hyukie?" překvapeně se na něho podívám. Usměje se. "Ano lásko?"
"Opravdu se včera stalo to, co se stalo?" nechápavě ukážu na prsýnek. Přikývne a věnuje mi polibek na čelo.
"Ano... Stalo... Lituješ toho?" zašeptá a pohlédne mi do očí. Zavrtím rázně hlavou a pohladím ho po vlasech. "Nikdy Hyukie!"
Překulí se na mě a jemně mě začne líbat.
Nejprve jen lehounce, pak ale jeho polibky sílí a nakonec se dožaduje vstupu.
Rukou mě přitom pohladí od ramene dolů a zastaví se u mého ňadra. Začne ho jemnými pohyby hladit. Zasténám.
Cítím, že se přitom usmívá.¨!
Mírně se zavrtí a způsobí tím, že se svým rozkrokem otře o můj.
Začínám pro něm neskutečně toužit. A soudě podle roztoucí boule mezi jeho nohama, zřejmě neskončíme pouze u líbání.

Znervózním... Tohle bude naše poprvé!
Sjede ústy z mých rtů na ouško a pomalu se posouvá stále níž, přes prsa, kde nějakou chviličku setrvá, aby si s nimi pohrál. *no nevím s čím si tam hraje, když tam stejně nic nemám :D
Nemohu si pomoci, ale neubráním se tichému stenání. Pod všemi jeho doteky si připadám tak nádherně, ale zároveň velmi zranitelně.
Podívám se mu do očí. Jsou plné touhy a tak hluboké. Kdyby to bylo možné, zřejmě bych se v nich utopila!
Věnuje mi láskyplný polibek a pak se začne věnovat mému bříšku. Pohladí ho, polaská a jazykem si pohraje s mým pupíkem.
Náhle cítím, jak se klepu. Jsem nervózní! Zastaví se rty u lemu mých kalhotek, ale než se naději, ani nevím, že jsem je měla, jak rychle mě jich zbaví. Políbí mě na vnitřní stranu stehen a pak se mě dotkne dvěma prsty.
Stydím se a chci se nenápadně zakrýt rukou, ale Hyukie se jen usměje a dá mou ruku pryč.
Něžně roztáhne mé nohy a pak už mohu pouze zavřít oči a náležitě si užívat mrštnost jeho jazýčku a než se naději... vykřiknu toužebně jeho jméno, když mě přemůže síla orgasmu.
Po chvilce, co si se mnou zatím hrál, jsem téměř přišla o rozum. A to totálně! Tohle se nedá popsat.
Bylo to nádherné!
Pomalu se zvedne, podloží mi zadeček polštářem a znovu mě zalehne. Dotek způsobený jeho penisem mezi mýma nohama mě uvádí do šílenství. Chci ho. Chci víc!

Jako kdyby mi četl myšlenky, políbí mě a pohne se. S mírnou pomocí jeho ruky do mě pronikne. Pomalu a jemně.
"Aah Hyukie..." zasténám.
Slyším ho hlasitě a rychle oddechovat.
Pomalu začne zvyšovat rychlost a nejen to.
"Jae... JaeRo... Uhn!" začne sténat.
Nádhernější zvuk jsem neslyšela. Z jeho hlasu, který je zastřený touhou šílím. Nemohu si pomoci, ale cítím, že jeho konec se blíží.
Přitisknu ho k sobě a silně ho políbím.
"Miluji tě lásko" řekne a silně zasténá, pak ucítím, jak mě uvnitř vyplňuje svým 'důkazem' lásky.
Tenhle pocit dostane na vrchol i mě. S tichým hlesnutím jeho jména se blítím k vrcholu.
"Miluji tě lásko" zopakuji po něm a ve chvíli, kdy se mě zmocňuje orgasmus ho políbím a do polibku dám všechny své city k Hyukiemu.
Ještě chvíli zůstáváme ve stejné poloze a jen se líbáme, než ze mě vyklouzne.

Přitiskne se na má záda a přehodí přes nás deku.
Obejme mě kolem pasu a s posledním polibkem na tvář usne. Tohle bylo to nejkrásnější ráno, jaké jsem mohla zažít.
Když jsem si jistá, že skutečně spí, otočím se čelem k němu a tiše ho pozoruji, přičemž ho hladím po tvářičce. Je nádherný!
"Miluji tě Hyukie" zašeptám, políbím ho na ty jemné, měkké rty a brzo též usínám.

LULA:
"Bylo to to, co si myslím, že to bylo?" zeptám se Eli a tiše přistoupím ke dveřím do ložnice.
"No... pokud mě mé smysly, nebo spíš uši nešálí, tak ano... Bylo to to, co si myslíš!" podívá se na mě s úsměvem.
"Konečně..." zatleskám a pak přeskakuji všechny, co se tady válí všude možně a jdu do kuchyně udělat slavnostní snídani.
Naše JaeRka to má s Hyukem konečně za sebou... Hehe...
Když mám hotovo, odnesu všechno na stůl a začnu všechny budit.
"Tae... bráško... ?" houknu. "Kde jsi?" rozhlížím se.
Když ho najednou najdu v objetí toho... ehm... jak, že se jmenuje? Jo... Myungsoo. Tae má tvář skrytou v jeho hrudi. Vypadá tak roztomile. Můj malý bráška se zřejmě zamiloval, usměji se a jemně ho vzbudím.
Podívá se na mě ospale, pak se usměje a lípne mi hudlánka na tvář.
"Ahoj sestřičko..." "Ahoj zlato... Snídaně" zašeptám, ukážu na plný stůl a jdu budit Chula.

CHUL:
"Chule! Vstávej" zatřese se mnou, div mi nevyhodí kosti z pantů.
"Co je? Hoří snad, nebo jsi se zbláznila?" houknu naštvaně a zašilhám na ní ospale.
"Koukej vstávat! Dneska máš s Wonem hodně práce, takže čím dřív začnete, tím dřív budete mít hotovo" zašveholí jakoby nic a já mám chuť kopnout jí pod koleno!
"Co jsem komu udělal?" zavrčím a promnu si oči, že si je málem zamáčknu až buhví kam.
Lulinoooo...... Ty máš jediný štěstí, že tě šíleně miluji, jinak bych tě vážně zabil. Takhle ti to za trest nikdy nepřiznám! Tak... a máš to!! Héé..." vypláznu na ní jazyk, ale naštěstí mě neviděla. Ještě by mi ho vzteky urvala. *ten jazyk :D

WON:
Je nádherná. Nemohu z ní spustit oči. Pak se naše oči střetnou.
Nejprve v nich vidím zákeřnost, ale pak její pohled změkne a já spatřím lásku. Skutečně mě miluje? Nezdá se mi to jen? Říkám si, když si všimnu, že hýbe rty...
"Miluji tě Wonnie..." odezírám.
Láskyplně se na ní podívám a Eli se začervená. Uhne pohledem. Skloní se k Wookiemu a opatrně ho budí.
Miluji tě... Miluji tě tak moc Elisho...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie