cesta bez návratu - 5. kapitola

11. února 2014 v 18:46 | JaeRa |  cesta bez návratu



"Elisha? To nezní moc korejsky" plácnu.

"Taky jsem Korejka jen napůl, přes mamku... taťka je Francouz. Proto se mi posmívají... Klukům se líbím, ale holky to nemohou skousnout."

"A co ten kluk mezi nimi?" namítnu.

"Ten to dělá z odmítnutí!" Nechápavě se na Elishu zadívám. "Jednou jsme si spolu vyšli, ale nakonec z toho nic nebylo. Nemůže to nějak strávit" odpoví mi.

"Vidím, jak se třese. "Pojď, bydlím tady kousek, můžeš se u mě upravit, ať nejdeš domů od krve," usměju se.

Nejprve zaváhá, ale nakonec souhlasí. Udělá krok a skácí se. Jen taktak ji stihnu zachytit. "Au" zasyčí a chytne se za kotník. "Asi je vymknutý!" Podepřu jí, pomohu jí vstát a společně se belháme k domu. Výtah se otevře a já už dosti bledou Elishu táhnu ke dveřím. Odemknu a pomohu jí na postel, nikam jinam to totiž jaksi nejde! Elisha se začne nervózně rozhlížet, až narazí pohledem na mě.

"Dáš si čaj? Na zahřátí?" zeptám se a doufám, že se tím trochu uklidní.

Rozhodně nemám v úmyslu jí ublížit! Nesměle kývne a začne si zouvat botu na bolavém kotníku. Když se jí to podaří, zjistíme, že je kotník téměř dvakrát takový a hraje všema barvami. "Musíš k lékaři" řeknu, když jí podávám horký šálek čaje. S díky si ho vezme a opatrně se napije.

Odejdu zpátky do kuchyně a z kabátu vytáhnu malý telefonní seznam s čísly... hasiče nechci... policii taky ne... áááá tady to je - lékař. "Hned jsem tu, odpočiň si, koupelna s toaletou je na chodbě vlevo, pokud budeš potřebovat." A s tím vyběhnu z bytu. Nepřemýšlím nad tím, co se může stát, když necháte cizího člověka ve svém bytě, ale stejně... v bytě nic není a důležité věci mám u sebe!

+++


Chytnu jí za ruku a praštím s ní o zeď. Zavrčí bolestí a ožene se po mě. "Zaslouží si zkrášlit ciferník, mrcha jedna!" zařve na mě šíleně.

"A copak ti provedla tak hrozného?" zeptám se už hodně naštvaně. "Flirtuje s mým klukem a to jí nehodlám trpět! Pusť mě na ní, ti říkám!"

"Ale my spolu neflirtujeme, jsme přátelé. Známe se od malička." řekneš se slzami na krajíčku. "To je mi úplně jedno, nechci vidět, že se na něj třeba jen podíváš!" vrhne se na tebe znovu. Když ale probíhá kolem mě, popadnu jí za límec, udělám s ní jedno kolečko a pošlu jí do nejbližšího keře."Varuju tě!" řeknu naposled a otočím se k tobě.

"Jsi v pořádku?" zeptám se ustaraně a začnu tě prohlížet od hlavy k patě. Zasměješ se mé hysterii a se smíchem řekneš: "to víš, že jo! Pojď, jdeme domů!" Podívám se na tebe né moc přesvědčeně, ale nakonec ti přehodím ruku ochranitelsky kolem ramen a odcházíme.

+++

Vyběhnu ze vchodu a rychle hledám nejbližší telefonní budku. Naštěstí to netrvá dlouho a já za chvilku netrpělivě poslouchám vyzvánění.

Když se vrátím do bytu, jdu do ložnice, ale Elisha tam není. Ani v kuchyni. Pomalu panikařím. Kde sakra je??? ptám se sama sebe a nervózně si prohrábnu vlasy.

Najednou uslyším vzlykot z koupelny. Vběhnu tam, ale Elisha se opírá o dveře. Nemohu dovnitř. "No tak Elisho, pusť mě dovnitř!" houknu na ní. Tlak dveří povolí a já mohu vstoupit.

"Co se děje?" nechápu. Otře si slzy, popotáhne a skrčí se do klubíčka. "Nic, jen..." čekám.

"Jen co?"

"Já jen, že nikdo pro mě nic takového neudělal, tak proč ty? Neznáš mě!"

Tak kvůli tomu pláče?

"Protože nesnáším, když někdo na někoho útočí! A je mi jedno, jestli tě znám, nebo ne!" usměju se na ní. "To se totiž dá změnit kdykoliv!"

Zvednu se a jdu ke dveřím, když slyším zvonek. "To bude lékař", řeknu a jdu otevřít.

Koutkem oka ještě zahlédnu, jak mě překvapeně sleduje. Doprovodím Elishu na nosítkách k sanitce a zamávám jí povzbudivě, než se za ní zavřou dveře. Vidím, jak se její rty stáčejí do jednoduchého: "Díky!" Usměju se, počkám až sanita zmizí za rohem a otočím se k odchodu. Všimnu si ale dodávky stojící opodál a ztuhnu... málem jsem Zapomněla... dorazila postel!! Když jí dotáhnou ti dva rambiči nahoru, rozhodnu se vrátit k řece. Potřebuju si vyčistit hlavu!


POV kdesi v Incheon:

Jdeme s kluky do studia. nervózně si zkontroluji hodinky. Ach jo! Manažer nás přerazí. Jdeme pozdě. Opět! Najednou mě něco vyruší. Zastavím se tak prudce, že do mě kluci v zápalu konverzace narazí.

"Hej Eunhyuku, co blbneš?" zeptá se Yesung a mne si čelo.

"Slyšíte to?" zeptám se. "A co jako?" nechápou kluci... Zase ten zvuk.

"Někdo pláče, jde to odtamtud!" řeknu a vydám se tím směrem.

Na lavičce spatřím leže dívku. Má zavřené oči a pláče. Chvíli se rozhoduji, ale nakonec k ní přistoupím. "Co chceš dělat?" zeptá se mě Wookie ustrašeně.

"Jsi v pořádku?" zeptám se.

Nic. Žádná reakce. Opakuji otázku a opatrně jí sáhnu na rameno. Polekaně se postaví. Sleduje nás vystrašeně. Sakra, to jsem v úmyslu neměl, pomyslím si. Proto se na ní usměju. Vypadá tak zranitelně a ... ty její oči. Je to smutek, co v nich vidím, nebo se mi to jen zdá?

"Neboj, jen jsi vypadala, že ti něco je. Plakala jsi!" Sleduji, jak si sáhne na tvář a znovu si všimnu toho pohledu.
Tak plný bolesti.

KONEC POV

Kdesi v Soulu:

"Hej Hyukie, jdeš s námi ven?" zahučí na mě Minnie. "Ne nejdu, nějak se necítím dobře", zalžu. Nechci mu vysvětlovat, že mě velmi zajímá, co se té dívce stalo.

Nemohu na ten pohled zapomenout. Co se jí stalo?

"Tak my jdeme" zavolají kluci a bouchnou dveřmi. Najednou je takové ticho!

Nakonec to nevydržím a rozhodnu se projít. Od chvíle, co jsem jí v tom parku spatřil, nejde mi z hlavy. Třeba na ní při procházce přestanu myslet! Přehodím přes sebe bundu, narazím si kapuci a vyrazím.

Rozhodnu se jít na opačnou stranu, než kam šli kluci a přesto doufám, že je nepotkám. Chci být sám. Po dvaceti minutách se zastavím a opřu se o zábradlí vedoucí podél řeky... Mám rád tohle místo... Je tu takový klid... Konečně je moje mysl čistá. Narovnám se a rozhodnu se pokračovat v cestě, když můj pohled cosi zastaví. Nebo spíš někdo. Podívám se na osobu na protější straně břehu. Málem zakopnu, když si uvědomím, kdo to je! Stojí tam a dívá se na nebe.

Je to ona.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 16. června 2014 v 22:31 | Reagovat

Tak se opět setkali.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie