madd naekkeoya || já nechci!

12. února 2014 v 16:35 | JaeRa |  madd naekkeoya




"Kam to jdeme?" zeptá se nechápavě Zelo, zatímco ho žena táhne neznámýma ulicemi. A čím déle to trvá, tím nervóznější se cítí. Náhle žena prudce odbočí a vtáhne chlapce do jakéhosi obchodu, v němž to bylo cítit vonnými tyčinkami a v němž byla cítit velmi zvláštní atmosféra. Junhong se překvapeně začne rozhlížet a jeho překvapení nebere konce.

Po chviličce, kdy se prodírají úzkými uličkami mezi regály s různými zvláštními druhy oblečení, se odkudsi vynoří prodavačka a s veselým úsměvem k nim přistoupí.

"Mohu vám nějak pomoci?" zeptá se a Maddina matka přikývne. Vzápětí zahrne prodavačku spoustou informací a Zelovi tikají nechápavě oči z jedné ženy na druhou. O čem se to sakra ty dvě baví? Netrvá dlouho a dozví se to.

"COŽE?! No to si snad děláte legraci, ne?" vyhrkne, když mu do rukou vrazí pár kusů prapodivných hadrů, jenž vypadaly, jako kdyby právě prošli sekačkou na živé ploty. Maddina maminka se ihned začne hlasitě smát. Aby taky ne, když pohled na jeho vytřeštěné oči je tak neodolatelný.

"Jo jo, zlato. Tohle není legrace, ale krutá realita. Ale pokud půjde vše podle plánu, tak to těch pár dní vydržíš!" usměje se a Zelo si povzdychne. Jestli to takhle půjde dál, asi začne svého rozhodnutí, požádat tuto ženu o pomoc, litovat! A zatímco se v kabince zkouší naskládat své vysoké tělo do těch roztrhaných věcí, za závěsem, který ho od obou žen dělí, se mu Maddina matka pokouší vysvětlit svůj plán. A s každým dalším slovem se mu to zamlouvá víc a víc.

Nakonec, když vyleze z kabinky, má na rtech spokojený úsměv.

"Tohle prostě musí vyjít. Madd přeci nemůže být z kamene!" usměje se roditelka jeho lásky a zaplatí. Pak mrkne na hodinky.

"Sakra! Je spousta hodin. Musíme se vrátit" vyhrkne a táhne hocha pryč. Když dorazí zpět k domu, vrazí mu matka do dlaně klíčky. Zelo na ní nechápavě pohlédne.

"Na zahradě, až vzadu za těmi vysokými stromy, je zahradní domek. Tam můžeš v noci přespávat. Jinak tě ale Madd nesmí spatřit ani v domě, ani na zahradě. Buď opatrný! Teď běž, ať nás spolu nevidí. Připravím večeři a také ti něco donesu. O hladu tě nenechám, neboj!" pohladí ho po tváři a zahuhňá se, když zaslechne reakci Zelova žaludku, hlásícího se o jídlo.
Zelo přikývne a s mírným povzdechem sleduje ženu, jak mizí v domě. Pak udělá pár kroků, když mu cosi cvrnkne do hlavy. Zvedne ruku a na trefeném místě se poškrábe.

"Co to-…?" vyhrkne a zvedne hlavu, aby zjistil, odkud nečekaný předmět přiletěl.

"Madd?" podiví se. Hodila to snad úmyslně? No, nevypadá to tak. Pohlédne dolů a zvedne kuličku ze země.

KONEC POV

"Zlato, bylo to dobré" líbne maminku otec láskyplně na čelo a poděkuje za večeři. Pak řekne, že odchází do garáže, pokračovat v opravě auta, které přislíbil Madd a zmizí z místnosti.

"Počkej na mě, tati. Pomůžu ti!" vyhrkne Madd a hrne se od stolu. Její nadšení je ale ihned zmařeno matčinou odpovědí.
"Ty tu zůstaň! Mám pro tebe úkol, Madd!" řekne a jakoby nic se dál věnuje zklízení špinavého nádobí ze stolu.

"Ale mami…" zaprotestuje Madd. Není jí to ale nic platné. "Ach jo, to přeci nemůžeš myslet vážně! Jak tě něco takového mohlo vůbec napadnout?" vyhrkne, když jí matka poví, co si pro ni připravila. "Na to zapomeň, mami! Přece po mě nemůžeš chtít, abych pomáhala nějakému bezdomovci!! Měl chodit do školy a učit se. Neskončil by tam, kde je teď!!" zvolá rozzlobeně a rukou bouchne do desky stolu. Její matka na ní nevěřícně pohlédne.

"Kde se v tobě vzalo tolik zloby? Nikdy jsi taková nebyla!" prohlásí rozmrzele a zakroutí nechápavě hlavou. "Takhle jsem tě nevychovala!" řekne a předá pár drobností své dceři.

"A teď buď prosím natolik laskavá a dones tohle tomu mladému muži, co je před domem!" řekne a zamračí se. "Prosím!" dodá, když vidí, jak se její dcera zdráhá. Ta na matku pohlédne, jako kdyby snad zakopla o jahodu, nicméně talíř vezme a poslušně s ním odkráčí ven.

"Tohle je snad špatný sen. Odkdy matka pomáhá bezdomovcům? Co když bude nějak… nemocný? FUJ!" vrčí si tmavovláska pod vousy, zatímco pomalu dojde k brance. Vyjde z ní a rozhlédne se.

"Tak kde, sakra, je?" povzdychne si, když náhle spatří krčící se postavu, jak se opírá napůl o nízkou zíďku plotu, napůl o popelnici. Vypadá, že spí. Vykročí tedy k němu a cítí se mírně nesvá. Vůbec neví, jak se k takovému člověku chovat. Když k němu dojde, přiklekne, ale na takovou vzdálenost, aby mohla případně vzít hodně rychle nohy na ramena. Muž se ale ani nehne. Zřejmě skutečně spí. Madd tedy natáhne ruku a ukazováčkem do něho dloubne.

"H-halo?" houkne tiše a muž se zavrtí. Žďuchne tedy do něho znovu a tentokrát je již reakce větší.

Mladý bezdomovec sebou prudce škubne leknutím a rychle se postaví. Máchá přitom rukama tak rychle, že vyrazí nebohé Maddie vše z rukou. Všechno jídlo skončí na zemi.

"Mno, tak… tohle byla tvoje večeře" houkne Madd a pokrčí rameny. Pak pohlédne na bezdomovce před sebou. Ten jí ale pohled neopětuje, místo toho očima téměř rentgenuje jídlo, rozeseté všude po zemi a smutně začne sbírat střepy z rozbitého talíře. Jeho žaludek se hlasitě ozve. Madd se mladého muže zželá, proto se sehne a opatrně ho vezme za zápěstí, aby ho zarazila v jeho počínání. Mladík k ní zvedne oči, ale hlavu nechá sklopenou. Nechce, aby mu viděla do tváře. V tuto chvíli by to pro něho mohlo být nebezpečné. A on chce dodržet přesný plán její matky.

"Donesu ti jiné jídlo" usměje se na něho mírně dívka a vydá se k domu, sledována jeho tmavýma očima. Jak těžké je pro něho pocit, že jí má tak blízko… že se jí může dotknout, ale ona přitom nemá nejmenší potuchy o tom, koho před sebou vlastně právě měla.

"Tak co? Chutnalo mu?" optá se matka, jež právě myje nádobí. "A kde máš talíř?"

"S talířem se rozluč, ten jaksi… nepřežil" pokrčí nezaujatě rameny, ze skříňky vytáhne jiný a začne nandávat novou porci.
"Co s tím chceš dělat?" optá se matka a Madd ji obdaruje posměšným úšklebkem.

"Já nic, ale ten tvůj přítel tam venku se jaksi rozhodl, že se podělí i s mravenečkama, tak teď nesu porci i jemu, jinak ho ten jeho žaludek sežere zevnitř" prohlásí a zmizí opět venku. Její matka nechápavě přistoupí k oknu, aby zjistila, co svýma slovama měla Madd na mysli. Když zjistí, co se stalo, začne se smát.

"Tak tohle bude ještě hodně zajímavé" zašeptá a přemýšlí, jak asi bude Madd reagovat na to, až jí oznámí, že ten nebohý chlapec tam venku jaksi neumí mluvit. Ba co víc… jak asi zareaguje, až jí řekne, že právě Madd bude tím skromným dobrákem, jež ho má naučit mluvit?

"Hahaha, asi prasknu smíchy!" zasměje se hlasitě a jde se dále věnovat rozdělanému nádobí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie