marry me! - cože?!

31. ledna 2017 v 23:29 |  marry me!

Úterý je tu a s ním další díl. Sice už den pomalu končí, ale stihla jsem to *hrdě se poplácá po zádech*....*lopatou*
Za případné chyby se omlouvám :) A budu ráda za jakoukoliv odezvu



Poté, co byl naprosto otrávený Seunghyunem, který neustále opakoval 'Siwon hyung brečel, Siwon hyung brečel' a podal k tomu perfektní herecký výkon, odtáhl Siwon Hankyunga s tím, že Seunghyunova mysl by se měla zabývat něčím jiným, jelikož jeho 'problém' se jmenuje Seungri.
Siwon řídil levou rukou, zatímco použil pravou dlaň k tomu, aby v ní mohl sevřít tu Hankyungovu. Mlčeli, dokud si Hankyung nepovzdechl a svou tvář neotočil k Siwonovi.
"Siwone, já... chci jen vědět, jestli ty a Heechul... jestli jste... jestli jste měli-..." zakoktal roztřeseně.
"Ne!" odpověděl mu sebejistě. Hankyung byl opět schopen se usmívat. Siwon mu lehce stiskl dlaň.
"A vy dva-..." opáčil mu Siwon zvědavě.
"Ne!" Siwon se usmál.
"Vy jste nikdy... myslím-..." Bože, Siwone! Jsi tak blbej! Jak se můžeš na něco takového ptát? Siwon se znovu proklínal. Hankyung se začal červenat. Sklonil hlavu a zašeptal.
"Ne." Siwon se cítil opravdu šťastně. Kdyby se mezi nimi mělo v budoucnu něco stát, pak by chtěl být jeho první. Najednou se cítil provinile, protože věděl, že naopak tomu tak nebude. Hankyung už jeho první být nemůže.
Siwon dělal šílené grimasy, když usilovně přemýšlel. Hankyung se jemně zasmál a Siwon na něho chvíli nechápavě hleděl.
"Co je tu k smíchu?" houkne Siwon.
"Děláš legrační obličeje." Siwon našpulil rty a Hankyung se vesele uculoval. "Myslím, že je to roztomilé." Siwonovo trucování rázem zmizelo.
"OH-MY-GOD!!! Moje srdce!" zahrál Siwon, čímž opět vyvolal v Hankyungovi salvu smíchu. Znovu totiž dělal grimasy. Hankyung se prostě musel smát.
"Roztomilé," pronesl Hankyung. Siwon se červenal jako šílený a srdce ho bolelo, jak mu přetékalo štěstím.

O deset minut později před Henryho domem:

Když vystoupili, Hankyung se otočil a zamával Siwonovi na rozloučenou. Když se ale chystal vykročit ke dveřím, Siwon ho chytil za zápěstí a přitáhl si ho, aby mu vtiskl pusu na jeho rty. Hankyung pomalu zavíral oči, užívaje si polibek víc a víc, dokud Siwon pusu nepřerušil.
Zasmál se Hankyungově červenající se tváři. Ten ho na oplátku plácl přes ruku.
"Co když nás někdo uvidí?" zeptá se Hankyung.
"A co?" pokrčí Siwon rameny. "Konec konců jsi můj snoubenec a ty si myslíš, že bych se spokojil s obyčejným zamáváním?" Opět ho políbil na rty a díval se mu přitom hluboko do očí.
"Zítra ti představím svého otce." Hankyung se náhle cítil nepříjemně. Starší si toho všiml, přitáhl si ho do objetí a políbil ho na ucho. "Neboj se, je to milý člověk."
A tak naposledy tuto noc, dali si něžný polibek, než se Siwon vydal domů se zářivým úsměvem na rtech. Hankyung se prsty dotkl svých rtů, než se vydal k domu. Vešel do dveří a zůstal zaraženě stát, když spatřil dva culící se mladíky.
"Jaké bylo rande?" zeptal se Zhoumi.
"Dobrý," odvětil Hankyung. Henry se zachichotal.
"Jo, viděli jsme, že bylo dobrý!" Hankyung prošel kolem svého bratra i jeho přítele a vydal se rovnou do koupelny. Když se podíval do zrcadla, sám sobě se začervenal, což působilo víc, než divně. Na mysl mu vytanula Siwonova tvář. Vážně si myslím, že jsem se do tebe zamiloval, Siwone. Najednou někdo zaklepal na dveře.
"No tak, hyung, řekni nám něco," ozve se za dveřmi Zhoumi. Hankyung zavrtěl hlavou a otevřel dveře. Henry se Zhoumim zatarasili dveře, aby jim nemohl uniknout.
"Tady?"
"Tady!" Hankyung si povzdechl.
"No... šli jsme do zábavního parku a tam... tam jsme se políbili," řekl.
"A pak?" pokračoval Zhoumi.
"No a pak jsme šli do klenotnictví, které patří ke společnostem jeho bratrance Choi Seunghyuna. A tam... on se tam o mě ucházel." Zhoumi se s obavami podíval na svého přítele. Děsil se toho, že by snad znovu omdlel. Ale Henry se pouze zhluboka nadechl, znovu a znovu, dokud si nebyl jistý, že jeho slabost neodezní.
"Ukaž nám prsten." Hankyung jim ukázal prsten a oba zůstali jako oněmělí.
"Wow! Je úžasný. Vážně!" vzdechne Zhoumi. "A co se stalo pak?"
"Pak... pak se tam objevil Heechul a-..."
A je to tady zase! Henryho přemohly mdloby a on si ustlal na podlaze s tím, že na něho oba bratři zmateně zírali. Zhoumi se frustrovaně poškrábal na hlavě.
"Aish, Mochi!" Zhoumi zvedl Henryho ve svatebním stylu a otočil se na Hankyunga. "Promluvíme si zítra, hyung. Vezmu ho do našeho pokoje a ty si můžeš vzít teď už druhou ložnici. Uklidili jsme tam."
"Dobře, děkuju." Zhoumi se usmál, načež vzal Henryho do jejich pokoje. Hankyung si mezitím vlezl do sprchy předtím, než se vydal spát.

Druhý den ráno:

Hankyung klidně spal, když s ním náhle někdo jemně zatřásl. Byl to Zhoumi.
"Hyung... hyung!"
"Hmmm?!"
"Hyung, probuď se. Někdo tě chce vidět." Hankyung se nenamáhal otevřít oči, pouze se přetočil. "Fajn," hlesl Zhoumi. Hankyung slyšel, jak jeho bratr odešel, ale o několik minut později slyšel další kroky. Myslel si, že s sebou Zhoumi táhne Henryho. V příštím okamžiku ucítil něčí dech na svém krku.
"Je čas se probudit, baby," zašeptal Siwon. Hankyung vytřeštil leknutím oči a posadil se. Spatřil Siwona, jak sedí na jeho posteli. Jeho bratr se svým přítelem stáli opodál se škodolibým úsměvem.
"S-Siwone... co tady děláš?" zeptal se Hankyung zmateně. Siwon se posadil vedle něho a něžně oťukával jeho rty.
"Dneska ti chci představit svého otce, pamatuješ?"
"Oh!"
"Počkám na tebe v obýváku," usmál se Siwon a zamířil do obývacího pokoje. Zhoumi s Henrym ho následovali, zatímco Hankyung zamířil do koupelny. Po dvaceti minutách byl konečně připraven, aby mohl odjet se Siwonem.
Vedli spolu dlouhý rozhovor, když si Hankyung všiml Nichkhuna, jak prochází pěší zónou. Hankyung poklepal Siwonovi na ruku, ten mu věnoval tázavý pohled.
"Copak je, Hannie?"
"Hannie?"
"Ano, to je tvoje přezdívka... Heechul ti tak říkal."
"Jo, no.... není to Nichkhun?" Siwon se podíval na chlapce, který se procházel kousek od jejich vozu.
"Jo, je to on." Hankyung se podíval na hodinky.
"Přijde pozdě do školy. Možná bychom ho tam mohli svést," řekne. Siwon přikývl a zastavil. Hankyung vystoupil a zavolal na Nichkhuna. Chlapec k němu zvedl svou tvář. Byl bledý. Hankyung k němu přistoupil. Přesně v ten moment Nichkhun omdlel. Hankyung byl naštěstí dostatečně pohotový, aby mohl jeho pádu zabránit.
"Nastup," řekl Siwon. Hankyung ho zvedl a položil na zadní sedačky, posadil se vedle něho a jeho hlavu si položil do klína. Jakmile za sebou zabouchl dveře, Siwon se rozjel do nemocnice.

V nemocnici:

Poté, co mu doktor řekl o Nichkhunově stavu, vydal se Hankyung do jeho nemocničního pokoje. Siwon čekal na příjezd Minha. Nevěděl, jak se obrátit na Nichkhunovy rodiče a tak zavolal svému bratranci. O pár minut později Minho dorazil. Utíkal a zastavil se, až když viděl svého bratrance.
"Hyung, jak... jak je... co-..."
"Není to tak vážné. Nejdřív popadni dech, ok?" Minho přikývl a po chvíli, co se uklidnil, vydali se oba bratranci dovnitř. Když vešli do pokoje, Hankyung vstal z křesla vedle Nichkhunovy postele. Uvolnil tak místo pro Minha. Ten se pomalu posadil, vzal Nichkhuna za ruku a políbil ji.
"Khun... je mi to líto." Hankyung se Siwonem si vyměnili pohledy, než se podívali zpátky na Minha.
"Doktor řekl, že potřebuje jen víc odpočinku," pronesl tiše Siwon. "Dával na ta slova dost velký důraz. Máš s tím něco společného? Myslím-..." odmlčel se. "Omlouval jsi se... proč?"
Minho vypadal dost smutně, zatímco pozoroval Nichkhunovu tvář. Ten zatím klidně spal.
"Včera jsme se oba setkali se spolužákem, Taeminem. Je o rok mladší, než já (v tomto příběhu jsou Minho a Nichkhun stejně staří). No... všichni tři jsme se shodli na tom, že si půjdeme zaplavat. Taemin není zrovna moc dobrý plavec, takže jsem ho odnesl na zádech, a když jsem otočil tvář dozadu, abych zjistil, jestli je v pořádku, políbil mě a Nichkhun to viděl. Utekl, plakal. Taemin si uvědomil, že udělal něco špatnýho, tak se omluvil a šel pryč. Já jsem se snažil promluvit s Nichkhunem, ale on utekl a když jsem se mu snažil dovolat, nebral mi to. A dnes ráno jsem ho neviděl ve škole... měl jsem takový strach."
Siwon ho poplácal po rameni.
"Jen počkej, až se probudí, pak mu to všechno vysvětlíš. Znáš číslo na jeho rodiče?"
"Ano. Právě teď jsou v Thajsku. Zavolám jim později." Siwon přikývl a vzal Hankyunga za ruku.
"A my bychom měli jít. Dneska musím Hankyunga představit svému otci." Minho přikývl a zamával jim na rozloučenou, než se otočil zpět na Nichkhuna a věnoval mu jemný polibek na spánek. Něžně pohladil jeho tvář. Byl stále velmi bledý a Minha bolelo, že ho takhle musí vidět.
"Miluju tě, Nichkhune... prosím, odpusť mi. Sotva jsem tě poznal, ale přísahám, že tě miluju. Prosím, odpusť mi." A jako by Nichkhun byl schopný to vše slyšet, otevřel pomalu své tmavé oči. Minho se začal usmívat.
"Khunnie-..." Nichkhun stáhl ruku z Minhova sevření a Minhův úsměv zmizel z jeho tváře.
"Mám... mám zavolat tvým rodičům?"
"Zvládnu to sám." Minho nebyl zvyklý slyšet tenhle jeho chladný tón. Nicméně přikývl a podal mu mobil. Nichkhun pomalu vytočil číslo na svou matku, ta ihned odpověděla na volání.
"Sawadee khaa, kun Horvejkul puhd kha." (Dobrý den, tady je paní Horvejkul)
"Mae khab, Khun eng khab." (Mami, to jsem já, Khun)
"Khun... tam mai mai yoo rong rien la lug?" (Khun... proč nejsi ve škole?)
"Kue... pom benn lomm a khab." (Já...já omdlel)
"Arai na? Gerd arai kuenn la lug?" (Jakto? Co se stalo?)
"Mai dong benn huang na khab, pom mai benn arai laew. Pom kae yahk ja bauk mae a khab." (Neměj obavy, už jsem v pořádku. Jen jsem ti to chtěl říct)
"Nae jai na,wa mai benn arai laew a?" (Jsi si jistý, že už jsi v pořádku?)
"Khab." (Ano)
"Pak paun mak mak na lug. Mae daung bai laew na, mae mee brachoomm." (Měl bys víc odpočívat! Už musím jít, mám schůzku)
"Khab,sawadee khab mae." (Ano, ahoj mami)
"Sawadee jja." (Ahoj.)
Když zavěsil, podíval se Nichkhun na Minha.
"Khun... omlouvám se za ten polibek s Taeminem. Byl jsem tak překvapený, že jsem nic neudělal."
"Není proč se omlouvat. Tak jako tak jsme jen přátelé." Nichkhun se od Minha odvrátil. Bál se, že pokud by ještě chvíli hleděl do jeho očí, znovu by se rozbrečel. Minho popadl Nichkhuna za ruku.
"Ale ty jsi pro mě víc, než jen kamarád." Nichkhun se otočil a spatřil, že Minho pláče. "Jsi pro mě všechno."
"Min-..."
"Miluju tě, Khun. A slibuju, že tě udělám šťastným, když mi dáš druhou šanci... jako svému příteli." Nichkhun nic neříkal, pouze Minha obejmul. Svíral ho jako milovaného plyšáka. Když ho Nichkhun opět pustil, Minho se na něho vesele zazubil.
"Minho... mám hlad." Minho se zasmál a vesele pocuchal Khunovi vlasy.
"Donesu ti něco k jídlu. Jakto, že máš vždycky hlad, když jsi se mnou?"
"No... vlastně jsem nejedl od včerejška... kvůli někomu," zíral Nichkhun na Minha, který se poškrábal na hlavě.
"Dobře, ok... ok." Minho se nahnul k Nichkhunovi a opatrně ho políbil, než odešel, aby mu koupil něco k jídlu.

Ve společnosti Choi:

Sekretářka pana Choi, Yoon Eun Hye, vzhlédla k Siwonovi a Hankyungovi, kteří se drželi za ruce. Usmívala se.
"Dobrý den, pane Choi a dobrý den, pane-..."
"Li," doplnil ji Siwon.
"Dobrý den, pane Li." Hankyung se uklonil a Eun Hye mu odpověděla úsměvem a úklonem.
"Slečno Yoon," ozval se Siwon.
"Ano?" usmála se. "Prosím, řekněte mému otci, že jsem tu i se svým snoubencem, abychom se s ním viděli." Eun Hye se usmála, přikývla a stiskla tlačítko na telefonu.
"Pane? Je tu váš syn a jeho snoubenec, aby vás viděli," ohlásila panu Choi.
"Dobře," zazněla odpověď.
Eun Hye pustila tlačítko a věnovala úsměv dvojici před sebou. Siwon přikývl a i s Hankyungem se vydal ke dveřím do otcovy kanceláře. Poznal, že je Hankyung nervózní, proto mu dal pusu na tvář.
"Neboj se. Jak už jsem řekl dříve, je to milý člověk. Miluju tě." To bylo poprvé, co Siwon vyslovil ta tři slůvka. To uvedlo Hankyunga do lepší pohody. Uklidňovalo ho to. Přikývl a i se Siwonem vešli do kanceláře jeho otce. Když za nimi Eun Hye zavřela dveře, Siwonův otec se otočil a před sebou spatřil stát dva muže.
"Kde je tvá snoubenka?" spustil pan Choi. "A kdo je ten muž vedle tebe?"
"Není snoubenka, tati, ale snoubenec. Tenhle člověk tady je můj snoubenec."
Pan Choi vstal a pěstí praštil do stolu.
"COŽE?!"

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 1. února 2017 v 18:10 | Reagovat

Ježíši ten Henry je opravdu citlivka. Toho snad položí i chřipka.
Aspoň, že si to Minho a Nichkhun mezi sebou vyjasnili a už nebudou dělat žádné blbosti.
Prej, že je to milý člověk...a takhle vybuchne. To asi Siwon nečekal.
No jsem zvědavá, co bude dál a jak se všem bude dařit. Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl. Děkuju...

2 Karin Karin | 1. února 2017 v 21:38 | Reagovat

Milí otec se chová jinak těším se další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie