láska přichází zvolna

6. srpna 2017 v 18:16 | Hatachi

Zdravím. Je neděle a tak jsem se tady objevila. A není to jenom tak, protože mě cosi napadlo a tak jsem to tak nějak zkusila sepsat. I když už jsem psát vůbec nechtěla. Chtěla jsem se věnovat zase jen čtení, které je mou hodně velkou vášní.
Zatim sem dam první díl a podle ohlasu uvidim, jak by to bylo s dalšími díly. Jako jestli to má cenu psát nebo ne. Tak uvidíme...
Takže za jakoukoliv odezvu budu moc ráda. Chyby jsem se snažila opravit, ale znáte to ... i když se snažíte, tak tam přeci jenom ještě něco najdete....
Tak teda příjemné čtení...




"Jestli mě donutíš vzít si toho muže, nikdy … nikdy mu nedovolím, aby se mě dotkl!" To řekl a tak to také myslel.
A nyní stál vedle Kim Minseoka bezmocný a tichý jako kámen. Hrdě a pevně odhodlán nikdy se mu nepodvolit.
Nečekal, že si toho muže vezme. Jeho vlastní otec jej té zrůdě obětoval.
Nedokázal se podívat ani na něj, na přeplněný kostel nebo na duchovního bez pocitu, že to celé je nějaká noční můra. Nenáviděl ho.
A nenáviděl Oh Sehuna, muže, kterého miloval, protože jen přihlížel a dovolil jeho otci, aby ho dal Minseokovi. Bylo nevysvětlitelné a neodpustitelné, že o něj Sehun ani nebojoval. Nikdy nepochopí, proč to neudělal.
Zdálo se mu, že je v kostele úplně sám, jako by tam nikdo nebyl kvůli němu. A ten muž, který s ním prošel uličkou a předal jej Minseokovi, je nějaký cizinec.
Slyšel slova obřadu a zaslechl, jak Monseok silným hlasem kladně odpovídá na starobylé otázky o lásce, cti a povinnosti a srdce mu začalo bolestně bušit. Jestli si skutečně myslel, že řekne ne, neudělal to.
Nebo si myslel, že by Sehun v poslední chvíli proběhl uličkou, aby ho zachránil. Ale Sehun byl jen pouhý zbabělec, kterého přiměly k poslušnosti bohatství a vliv Minseokovy rodiny a odhodlanost jeho otce, jenž po tom manželství tolik toužil, že byl ochoten zadupat každého, kdo by se mu postavil do cesty.
"LuHane, berete si Minseoka …"
Lehce zavrávoral, přesto odpověděl kladně. "Ano …" Pak už jen slyšel, jak je kněz prohlásil za manžele.
Ke cti Minseokovi sloužilo, že se ho nepokusil políbit. Tvářil se netečně a odpudivě. Nedokázal si představit, že by se ho jeho manžel byť jen dotkl, ačkoliv ve svatební smlouvě mezi ním a jeho otcem se výslovně uvádělo, že má na něj veškerá práva a on se mu podřídí.
Ledovou rukou se do něj zavěsil a nechal se jím vyvést z kostela na sálající slunce parného rána v Soulu. Vedro ho zasáhlo jako blesk, obklopilo ho a dusilo jako vězení. Oni však přesto museli zvládnout ještě hostinu, bez ohledu na to jak se cítil, příjemné stránky věci se musely dodržet.
Čekali na posledním schodu, až do popředí vyjdou malá děvčátka, posypou jim cestu okvětními plátky růží a odvedou je do parku za kostelem. Pomalu tedy kráčeli za dětmi a poletujícími růžovými lístky, následováni hosty.
Luhan stále pohled upírající k zemi. Ach Sehune, lásko moje…naše láska nebyla dost pevná, abych ji uchránil před tímhle…
V parčíku za kostelem, pod vedením Minseokovi matky, postavili pravý svatební altánek plný stolů s jídlem a pitím.
Lidé, které znal celý život, za ním přicházeli a celý rozradostněný jim přáli do společného života jen to nejlepší. Všichni ale nejvíc obdivovali skvělý sňatek mezi dvěma nejbohatšími rodinami. A to bylo součástí Minseokova plánu, když souhlasil s návrhem jeho otce.
Ach otče, tohle ti nikdy nezapomenu. Jak jsi mě mohl takhle využít? Jsem jako to zboží se stanovenou cenou, jako nějaký pytel s rýží. Mám cenu splacení tvých dluhů a polovičního podílu v Oak Bluffs a Minseok tím získá vše, co chtěl a ještě něco navíc. Ale co tím získám já? Muže, kterým pohrdám. Manželství a postavení, ale ztratím pravou lásku…
Minseok ho pozoroval, Luhan cítil, jak se na něm pase pohledem svých tmavých nevyzpytatelných očí, když procházel mezi hosty a přijímal jejich gratulace.
On sám však neměl hlad ani žízeň a Minseok obstaral tolik jídla, že by to nakrmilo celé město. Očekávání všech musela být splněna.
Kromě mých… Chtěl svatbu ráno a hostinu místo snídaně. Pak spolu odjedeme do soukromé vily, kde spolu strávíme dva týdny o samotě, jen s nejnutnějším služebnictvem. Ach bože…naplánoval to všechno do detailu…
Sledoval Minseoka stejně tvrdým pohledem jako on jeho. Nedalo se ale popřít, že Kim Minseok vypadá impozantně a oplývá elegancí, která by z něj měla v jeho očích učinit přitažlivého muže. Neprovdané slečny a ženy z okolí na něj roztouženě hleděly, jakoby se ani v nejmenším nestaraly o to, jak se rozhodl a jakoby chovaly nereálnou představu, že se vše může změnit.
Zakázané myšlenky.
Ach bože…Sehunie…
Cítil, jak jeho tělem postupuje bolest. Nikdy nedostane Sehuna. Něžného … sladkého … milého Sehuna s jeho jemnými polibky a ještě jemnějšíma rukama. Sehun jej uměl přemlouvat. Věděl, kdy přitlačit, kdy počkat a kdy žadonit.
Nebyl to lump jako Minseok. Byl to velký gentleman a vypracoval se sám. Právě to možná bylo součástí toho, co na Sehunovi miloval. Že se povznesl nad poměry a svůj majetek si vydobyl sám.
"Luhane?" Minseok stál vedle něj a on si ho ani nevšiml.
Na tváři vykouzlil chabý úsměv. "Minseoku?"
"Věřím, že všechno je tak, jak sis přál."
"Ano, je to krásná oslava." Odvětil a vložil do svého hlasu kus upřímnosti.
"A proč teda nepředstíráš, že i všechno ostatní je podle tvého přání." Pronesl Min hrubě. "Vypadáš, jako bys byl ztracený na vlastní svatbě a to se mi nelíbí."
"Jistě neočekáváš, že budu předstírat, jak jsem do tebe zamilovaný!" Nehodlal mu dovolit, aby se k němu choval takhle hrubě, třebaže ho děsil k smrti.
"Ale budeš!"
"Splním svou povinnost, nic víc a nic míň. Je to dohodnutý sňatek a já nevidím důvod, proč bych dával víc, než je dohodnuto." Nyní se celý chvěl, nikdy nedal najevo ani špetku vzdoru. Žádný pocit, který by ukázal, jak špatně je mu z něj i z otce.
"Zajímavé. Koloušek má ostré zoubky…"
"A taky koušu!" Řekl uštěpačně.
"To doufam." Zamumlal Min.
"V nic nedoufej!"
"Ne!" Sevřel mu ruku. "Ty v nic nedoufej. Teď jsi můj koloušku. A jak říkáš, dodržíš každý bod smlouvy!"
"To je všechno, co pro tebe znamenám? Jen majetek? Hračku na hraní?" Luhana zaplavil pocit hrůzy. Blížila se hodina, kdy budou muset odejít a on nevěděl, jak se tomu vyhnout.
"Poloviční podíl v Oak Bluffs, příhodný způsob k rozšíření mého impéria…na to nezapomínej." Dodal jedovatě. "Tvůj otec už nebude muset nikdy hnout prstem. A není právě to smyslem celé věci?"
"Smyslem bylo splacení jeho dluhů z hazardu. A ty jsi moc dobře věděl, co děláš, když jsi mu půjčil peníze a pak ho uháněl, aby ti je splatil. Co jiného mohl dělat?"
"To byl jeho návrh. To on to chtěl." Odpověděl mu monotónně Minseok.
"Využil jsi ho!!"
"To by stačilo, Luhane. Nikoho jsem nevyužil. Tvému otci jsem tím zachránil život."
"A naplnil sis tím kapsy a svojí postel."
"Tomu se říká chytrý obchod, pane Kime. Měl bys být hrdý, že máš tak mazaného manžela."
Luhan cítil, jak se jej zmocňuje známý vztek. S ním se nedalo hádat. Viděl sám sebe jako zachránce, přestože to byl muž, kterému se jeho otec zadlužil. Od začátku to musel mít v plánu.
"Nikdy ti to neodpustím."
"To je mi jedno." Odvětil bezcitně a v očích mu nebezpečně zaplálo. A jelikož je sledovali lidé okolo, usmál se na Luhana, jako by mu právě řekl, že ho miluje. Vtiskl mu na rty surový polibek a lhostejně odkráčel.
"Synu…" Jeho otec se svým omluvným tónem a logickými argumenty. Vypadal tak pyšně, jako by ta svatba byla z lásky s Minseoka si vybral on sám. "Děláš naprosto správnou věc."
"Pro koho?" Zeptal se hořce, ale vždy věděl, že by pro něj udělal všechno.
A nyní to skutečně udělal. Svůj život odevzdal do rukou Minseoka, aby jeho otec mohl žít tak jako doposud. Ale s jedinou výhradou, že už nikdy nebude hrát hazardní hry, protože Minseok dal jeho otci ultimátum, všechno to bylo jasně formulované ve smlouvě. Kdyby zase hrál a prohrál, připravil by ho o práci, o dobré jméno a nakonec by si vzal druhou polovinu Oak Bluffs a jeho otci by nezůstalo naprosto nic.
A jeho otec, Lu Sing, nebyl člověk, který by byl na nic zvyklý. Ta Minseokova hrozba ho děsila. V uplynulých měsících, tedy od chvíle, kdy vyměnil svého syna a polovinu firmy, se choval vzorně. Zdržoval se ve firmě, staral se o obchod a slintal nad penězi, i když věděl, že Minseok bude chtít vyúčtování každého utraceného halíře.
"Vypadáš nádherně." Pronesl jeho otec a poplácal ho jemně po rameni. To mu však řekl už dříve, poté, co ho provedl uličkou, oblečeného v panensky bílém obleku, těsně před tím, než ho svěřil do péče Minseoka.
Při myšlence, kdo se o něj postará, ztichl a ztuhl. Kim Minseok. Věřitel jeho otce.
"Děkuju." Odpověděl mu tiše.
"Brzy budeš v novém domově. V pohodlí a bezpečí se svým manželem. Můžu tě říct, že jsem opravdu šťastný."
"Ty jsi šťastný, tati?" Zeptal se klidně.
"A ty ne?" Odpověděl mu otázkou.
Odvrátil od otce pohled. Lhát mu šlo snadněji a snadněji. Minseok si jako splátku dluhu mohl vzít všechno. Chtěl však pouze podíl v jejich firmě a jeho. On jen vyměnil jednu zlatou klec za druhou. Až na to, že v téhle bydlel tygr.
"Jsem … spokojený. Je to nejlepší řešení."
"Dovol mu, ať se o tebe postará, Hanie. Je to dobrý muž, opravdu."
"Jsem si jistý, že spolu budeme vycházet docela dobře."
"Mohla by přijít i láska, když to dovolíš. Je to vášnivý muž, což jistě dobře víš…"
Zachvěl se. Jeho otec nebyl žádný romantik. Svůj život žil naplno, i když byla jeho maminka ještě na živu. Jeho maminka řídila celý Oak Bluffs a skrývala v sobě všechny pocity i zášť, dokud nezemřela.
"Celý Soul ví, jak je MInseok bujný." Zdvihl bradu.
"Ale no tak … slušný lidi neposlouchají drby. Na to nikdy nezapomínej. A ať už je jakýkoliv … hodný nebo zlý … je to tvůj manžel." Jeho oči zabloudily k místu, kde Minseok stál a vyřizoval obchodní záležitosti s místními pány.
Můj manžel … ach bože … můj manžel …
Všechno je špatně …
Chtěl utéct. Chtěl všeho nechat a prchnout, ať si otec sám nese zodpovědnost za svou slabost a hloupost. Ale Minseokovi se nedalo utéct. V každém okamžiku věděl, kde se Luhan nachází.
Jeho otec se vydal k Minseokovi a hloučku nejvlivnějších mužů v Soulu, a jemu připadalo, jako by ztratil záchytný bod. Prostě od něj odešel, přitahován obchodními záležitostmi, přitahován Minseokem, který na něj působil jako magnet na železo.
A byl i stejně tvrdý. Jeho vzhled nepřipouštěl žádné pochybnosti. Ve chvíli, kdy se otec připojil ke skupince, Minseok se oddělil a zamířil k němu.
A on stál jako přikovaný a čekal na něj. Nohy se mu proměnily v rosol. Cítil, že v obličeji bledne a ruce se mu třesou.
"Tak má krásná lásko …" Zamumlal Min a vztáhl k němu ruku.
Luhan mu podal svoji, neměl na výběr. Ve chvilce si mohl od jeho otce vzít cokoliv. Podat mu ruku bylo to nejmenší. Společně prošli zástupem, zatímco se na ně snášely okvětní lístky růží, což bylo znamení, že je čas jít.
Ach bože … tak brzy?
Před kostelem na ně čekala bílá limuzína, kterou řídil Ming, jeho osobní řidič, oblečený stejně formálně jako Minseok.
Roztřásla se mu kolena. Už je čas jet. Je čas splnit všechny sliby. Čas se naplnil. Čas …můj nepřítel.
Minseok mu pomohl do auta a vlezl si za ním. Ming usedl za volant a rozjeli se. Objeli prostranství před kostelem. Míjeli zahrady a stromy v dálce.
Luhan se otočil, aby viděl vzdalující se zástup gratulantů, kteří jim mávali. A v tom ho uviděl. Postavu, netrpělivě přešlapující ve stínu stromů, rozpoznatelnou podle držení těla a rozrušených pohybů.
Sehun přišel. Přišel … byl s ním, i když byl daleko. Trpěl s ním. Pro něj. Byl stejně bezmocný a zničený jako on.
Ach Sehunie … má lásko, děkuji ti, má lásko …

Přišel. Viděl. Trápil se. Nenechal ho v tom samotného.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 12. srpna 2017 v 0:14 | Reagovat

Vypadá to moc dobře.

2 Karis Karis | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 11:45 | Reagovat

TOHLE MA DEFINITIVNE CENU PSAT! Uz jen skrz to, ze tam je xiuhan a ty vis jak je miluju omg *-*
A tenhle příběh... Dost se mi to líbí a zajímá me, jak to bude dal. Luhan si hraje na nepristupneho, ale doufám, že brzy přestane milovat Sehuna (protože Hunhan neeeee T_T xD) a nějak si k sobě s Minseokem najdou cestu.
A taky doufám, že mu Minseok dá trochu času a hned na něj nebude tlačit. Tím by ho asi odradil ještě vic:D
Moc se těším na pokračování ❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Admin: Jaera |Hosting: BLOG.CZ | Archiv | Layout by: Narbie